Milí přátelé stromů,hledáme nový Strom roku! A je jedno, jak je vysoký nebo s...
Výsledky hlasování v anketě Evropský strom roku 2020 jsou na světě!Vítězi se stáva...
Vyberte v pořadí již 10. evropský strom roku Už 10 let po celé Evropě hledáme str...
Podvádějící mnich a „stará, zaprášená škatule", taková označení ve své době si vys...
Auto: článek je na webu National geogaphic Hlubokomořské ryby loví v hloubce 400 ...
V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatř...
Dne 7. 2. 2020 proběhl na naší škole již tradiční Den zdraví. V tomto roce jsme po...
V úterý 28. ledna navštívili studenti 4. ročníků biologického semináře Přírodověde...
Tento projekt je spolufinancován KÚ Ostrava v rámci dotačního programu Podpora en...
Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young dostali v pondělí 2. října Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jejich výzkum zkoumal takzvaný cirkadiánní rytmus, který je základem biologických hodin člověka.
Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stala se jím trojice Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu.
Život na Zemi je přizpůsobený rotaci naší planety. Lidé věděli po tisíciletí, že živé organismy, včetně člověka, mají jakési biologické hodiny. Ty nám pomáhají předvídat a přizpůsobovat se pravidelnému dennímu rytmu. Ale jak tyto hodiny fungují? Do jejich nitra se podívali právě Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young a popsali, jak mechanismus těchto hodin funguje. Jejich výzkum odhalil, jak se rostliny, zvířata i lidé přizpůsobují s otáčením Země.
Pracovali s octomilkami a díky tomu dokázali izolovat gen, který je zodpovědný za regulaci normálních denních biorytmů. Ukázali, že tento gen kóduje protein, který se v buňce hromadí během noci a pak během dne se odbourává. Posléze přišli na další součástky tohoto mechanismu; víme proto, že stejný mechanismus je přítomný ve všech vícebuněčných organismech.
Tento mechanismus je nesmírně přesný a právě on stojí za tím, jak pružně a rychle se naše fyziologie dokáže přizpůsobovat různých fázím dne - v chování, úrovni hormonů, tělesné teplotě i metabolismu. Pokud dojde k nějakému porušení tohoto vnitřního stroje, člověk to okamžitě pocítí - typickým projevem je známý jet-lag, tedy pásmová nemoc: únava a poruchy spánku plynoucí z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika (nejméně 2-5) časových pásem.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2259733-nobelovu-cenu-za-lekarstvi-a-fyziologii-dostali-tri-vedci-za-objev-cirkadianniho-rytmu