Článek:

Chce se mi...ale mám smůlu

Je ráno, kolem půl osmé, a já obvykle hledám své ztracené přezůvky v prostorách školních šaten. Po několikaminutovém hledání a proklínání je nacházím v teritoriu šatny vedlejší třídy. Vkrádám se tedy k nim a znova se opakuje to, co v naší šatně. Ha, mám je! Jedna vlevo, druhá vpravo, co už. Pomalu s odhodláním zdolávám všechna patra a jdu vstříc dnešnímu dni…
No, dnes to bylo vyčerpávající, ani jsem si nestačila zajít na WC. Dvouhodinový konverzační maratón přemohl dokonce i mé základní pudy:D. Nic, snad to ještě stihnu, vlak mi jede až za patnáct minut. Běžím tedy k toaletám rychlostí blesku, chytám kliku, chci otevřít, ale nejde to! Dívám se na hodinky, které ukazují dvě hodiny odpoledne. To není možné, čas se posouvá přece, no, to je jedno, stejně to nevím, ale nic to nemění na tom, že dnes to určitě není. Kdo to mohl udělat? Kdo má na starost zamykání a s tím spojen úklid na WC? (...) Jaj, 14.00, vlak mi jede z nádraží 14.15 a já tu stojím, třepajíce se jak ratlík, jelikož vím, že je to akutní…Mám dvě možnosti, buď risknout, že na ostatních patrech dveře budou otevřené a nebo vše hodit za hlavu a spěchat si ulevit domů.
Musím jednat rychle, rozhodnu se raději jít na vlak. Ještě že mám u vlaku kolo a ty 2 kilometry domů nemusím jít pěšky…
Je to fikce? Nebo se tento příběh opravdu stal? Myslím, že víme své, ale přece jenom rada na závěr: k svačině přibalit pampersky (pro jistotu)!:D

Pjotruš
Nejnovější články autora
Jak si Franta ven pro neštěstí vyšel  -  To, co se nám honí hlavou... [26.12.08]
Protřepat, nemíchat?...KDEPAK!  -  Novinky [17.11.08]
Omluva  -  To, co se nám honí hlavou... [24.10.08]
Jen tak si skočil  -  Zajímavosti [04.10.08]
Vašek  -  To, co se nám honí hlavou... [03.09.08]

Komentáře k článku

k článku nebyl doposud napsán žádný komentář

Přidej komentář

povinné položky jsou označeny *

*jméno:

*text:

*odpověz na otázku:

Ve kterém městě se nachází naše gymnázium? (bez interpunkce, pouze malá písmena)